Sokolí kemp 2023

Devátý  Sokolí kemp na Drozdovské Pile se lišil od předchozích kempů nepřítomností pomáhajících rodičů. Našemu trenérovi Kubovy komplikace v zaměstnání pak způsobily, že v prvním týdnu kempu jsme byli na děti jen dva vedoucí – já a Ranhojič (MUDr. Zubalík).

Naštěstí pro vedoucí byli v prvním týdnu přítomni hlavně ti starší (Bury, Díťa, Marťa, Víťa, Andrej a Jonáš), takže jsme trochu přizpůsobili program kempu a učili je různými způsoby vést tým, což se pak v druhém týdnu, kdy už byli na kempu i ti mladší a nejmladší, ukázalo jako velmi přínosné. V prvním týdnu byli účastníci rozděleni do dvou týmů, které se mj. střídaly ve službách v kuchyni. Vedoucí týmů pak pod občasným dohledem jednoho z trenérů měli na starost připravit 5x denně stravu pro účastníky kempu. Museli se tedy naučit zatápět v kamnech, krájet chleby (byť byly zpočátku tzv. sedláckých tlouštěk), očistit a zpracovat zeleninu, uvařit podle návodu rýži, těstoviny, brambory i maso a v neposlední řadě umýt nádobí a uklidit v kuchyni. S těmito nelehkými úkoly se vyrovnali ke spokojenosti nás trenérů i ostatních strávníků. Kromě vaření a úklidu jsme ale věnovali čas i jiným věcem: cvičili jsme střelbu ze vzduchovky, učili se orientovat v mapě, v terénu i podle buzoly, rozdělávat ohně a jiné věci užitečné pro táboření a pobyt v přírodě. Zahráli jsme také nějaké terénní i noční hry.

Na konci prvního týdne naše řady rozšířili další účastníci, takže jsme mohli vytvořit čtyři týmy o čtyřech členech. I vedoucích přibylo – Kuba už s námi mohl zůstat a na dva dny přijel i bývalý reprezentační florbalový trenér juniorek Michal Marošek, takže jsme většinu času mohli věnovat sportu a zejména florbalu. Počasí se trochu zhoršilo, po obědě přicházely bouřky, kromě úterý a čtvrtka, kdy pršelo celý den (ty dny jsme museli strávit v tělocvičnách), ale jinak se nám podařilo udělat program zajímavý a rozmanitý a podle ohlasů dětí byli všichni spokojeni.

Spokojeni byli i trenéři, ten nejdůležitější cíl kempu – poznání navzájem a stmelení kolektivu – byl z našeho hlediska naplněn nad naše očekávání. Vždyť nejmladším Erikovi a Rupíkovi bylo letos 7 let a z toho jsme měli trochu obavy, ale se s těmi staršími se sžili a k naší radosti vládly pěkné vztahy mezi všemi, i mezi těmi nejmladšími a nejstaršími čtrnáctiletými. Ti mladší i nejmladší také udělali dosti významné kroky ve florbalové technice i taktice hry.

Moc rád bych se se všemi letošními účastníky a případně i dalšími hráči sešel na jubilejním 10. kempu v roce 2024. Jen doufám, že se nám podaří obnovit tradici výpomoci rodičů na kempu.

Fotogalerie zde